gracie

Vinařství Baloun

logo-baloun

Je slyšet, je vidět a umí. Není nijak vázán konvencemi ani společenskými, ani vinařskými. Začínal soukromě podnikat za podmínek, které mu nikdo nemohl závidět a mnohé z podnikatelů by od jakéhokoliv podnikání odradily. Zastává názor, že co se člověk v socialismu naučil, v kapitalizmu jako když najde. Vinařinu a podnikání má v krvi a není divu. Jeho otec Antonín, narozený v roce 1936, je mu konkurentem, neboť se vínem úspěšně živí také. Ovšem tak jak to v životě má být, syn ukrojil větší krajíc a svého otce předčil.

Narozen 9. září 1959 ve Valticích, základní školu navštěvoval ve Velkých Bílovicích. Střední školu se zemědělsko technickým zaměřením studoval v Mikulově v letech 1974-1978. Po vojenské službě, také u Hradní stráže, nastoupil jako technik na Státním statku ve Velkých Pavlovicích, kde – jak říká – se v roce 1987 karavana obrátila, tedy chromí byli na špici, a stal se správcem hospodářství i bez stranické příslušnosti. Má rád demokracii, ale ta většinou končí u brány jeho firmy, neboť mnoho demokracie může škodit.
Dynamicky se rozvíjející firmu založil v roce 1991 a o dva roky později se stal majitelem střediska ve Velkých Pavlovicích (bývalý sklep Státního statku) a střediska v Hustopečích (bývalé Vinařské závody). Od roku 1993 je členem prestižního svazu Českomoravských vinařských podniků. Jak je psáno v bibli, pak následovalo mnoho let chudých. Řečeno dále slovy klasika, co tě nezlomí, dá ti sílu a ponaučení. Dnes vlastní vinařskou firmu s moderními technologiemi a krásnými historickými sklepy s barikovými sudy, kde zrají vína, která pravidelně získávají ocenění na výstavách doma i v zahraničí. Říká, že k vybudování firmy k obrazu svému mu nebude jeden život stačit.

Radomil Baloun pochází z vinařského rodu ve Velkých Bílovicích, jehož předkové vinařili po mnoho generací. Za všechny budeme jmenovat – stařečka Cyrila Kratochvíla (1892-1972), se kterým Radek chodil do vinohradu a do vinného sklepa již jako malý kluk. Tehdy si poprvé čichl k vínu a pak celé odpoledne spal pod vinným keřem, přikryt stařečkovým kabátem.

Další velký vliv na jeho vztah k vinařství měl otec Antonín, narozený 1936, který byl progresivním vinařem, známým svým vínem mezi mnoha umělci, již za socializmu. Výrobou a prodejem vína se živí dodnes. Asi nic neprozradíme, když řekneme, že se víno, které Radek vyrobil již kolem roku 1984, podávalo mimo jiné i na oslavě padesátých narozenin Milana Chladila a později také Karla Gotta. Postupem let přibývala zkušenost, která se velmi hodila v roce 1991, kdy Radek založil vinařskou firmu v prostorách bývalého sklepního hospodářství Státního statku ve Velkých Pavlovicích. Hned v prvním roce podnikání bylo vyrobeno cca 850 tisíc lahví perlivého vína pod názvem Casius. Následný rok bylo pronajato několik sklepních hospodářství okolních zemědělských družstev, jejich produkci hroznů firma zpracovala pro svou potřebu. Od roku 1992 se perlivé víno již téměř nevyrábělo a výroba přešla na tichá lahvová vína, která jsou z vinařského hlediska tím pravým ořechovým. V roce 1993 firma získala do vlastnictví již zmíněné sklepní hospodářství ve Velkých Pavlovicích a dále pobočku v Hustopečích u Brna, bývalé Vinařské závody Velké Pavlovice, státní podnik. Kapacita obou provozů je více než milion litrů, přičemž středisko v Hustopečích je používáno jako zpracovatelský provoz a pojme cca 850 tisíc litrů vína. Jsou zde též rekonstruované archivní sklepy, kde zraje přibližně 150 tisíc lahví vína. Základna vinařství Radomil Baloun se nachází na středisku ve Velkých Pavlovicích. Sklep a budovy pocházejí z let 1750 a byly postaveny jako panský dvůr Marie Terezie, který pro ni zakoupil její manžel hrabě Esterházi. Samotný sklep, kde ve velkých sudech leží převážně červené víno, má kapacitu 150 tisíc litrů a ve své době sloužil jako tzv. Desátkový, tedy pro odvod desátého dílu vína poddaných své vrchnosti.

V roce 1997 firma začala s výrobou vín tzv. řízené fermentace, což je velmi jednoduše řečeno tepelné ovlivňování veškerých procesů probíhajících při výrobě vína, od sklizně hroznů až po jeho nalahvování. V dalších letech následovaly postupné investice do rekonstrukcí sklepů a budov včetně instalace moderních zařízení. Tento proces bude postupně trvat ještě další léta, neboť majitel firmy sbírá inspiraci a architektonickou zkušenost ve světě, a to obnáší náročnější investice do rekonstrukcí. Vinařství obhospodařuje 30 hektarů dlouhodobě pronajatých vinic v chráněné krajinné oblasti Pálava. Dále bylo na Pálavě v roce 2003-2004 vysazeno 30 hektarů mladých vinic bílé odrůdy Sauvignon, Chardonnay, Tramín červený a Rulandské šedé. V roce 2004 bylo ve Velkých Pavlovicích pronajato 30 hektarů mladých červených vinic, ze kterých bude panenská úroda postupně sklízena v roce 2005 až 2007.
Firma svá vína také každoročně prezentuje na prestižních výstavách vín doma i v zahraničí. Mezi významné tuzemské výstavy patří Valtické vinné trhy, Grand Prix Vinex, Vinum Juvenale, Přehlídka vín Zámek Velké Březno, Víno & Destiláty Praha, Salon vín ČR atd. Zahraniční výstavy jsou například Muvina Prešov, Vinoforum – pořádané v různých částech Evropy, Weinparade Poysdorf v Rakousku, Vinalies Internationalis v Paříži atd. Odměnou za účast na těchto výstavách jsou získaná medailová ocenění vín, ať už červených, bílých nebo růžových. Tato ocenění mají svůj význam hlavně pro potenciálního zákazníka, který se s našimi víny setkává poprvé. Asi za nejvýznamnější ocenění považujeme zlatou medaili pro Sauvignon 2003, získanou na mezinárodní přehlídce vín Vinalies Intenationales v Paříži 2004. Být úspěšný na výstavách vín samo o sobě pro dobrý obchod ještě nestačí, ale je dobrým základem pro oslovení zákazníka. Nejdůležitějším krokem k úspěchu je získání zákazníka, za což majitel firmy považuje vybudování jeho závislosti na chuti našich vín, neboť jsou podmanivá, bez ostrých kyselin, mají odlišný, velmi jemný rukopis, spíše francouzský a čím déle se pijí, tím více chutnají. Každé víno daného ročníku prochází selektivním výběrem a podle výsledku buď je, nebo není zařazeno do řady TOP. Získaná ocenění přitom na jejich zařazení nemají žádný vliv. Tak se například stalo, že téměř všechna vína ročníku 2001 byla zařazena pro kupáže vín základní řady i přes jejich vyšší výrobní náklady. Vína základní řady zásadně neoznačujeme přívlastkem ani oceněními, i když je získala nebo byla přívlastková. Tato vína přitom plně odpovídají konkurenci vín běžně prodávaných v České republice. Co nesplňují, jsou požadavky majitele firmy vzhledem k slabému ročníku, a to je zásadní. Firma musí mít v zásobě dostatek jiných ročníků, aby si mohla dovolit ty slabé z TOP řady vypustit. Tím majitel firmy udržuje své vysoké požadavky na TOP vína a zvyšuje prestiž firmy.

V roce 2004 byla z důvodu přiblížení zákazníkovi otevřena pobočka našeho vinařství Baloun v Praze-Nuslích ve Svatoslavově ulici č.19. Nejedná se o klasickou prodejnu ani vinotéku. Činností pobočky je představovat firmu a její vína potenciálnímu zákazníkovi a mít čas se mu věnovat. Majitel firmy přitom vsadil na chuť našich vín. Pokud by nebyla dostatečně podmanivá, zákazník by jim nikdy nepodlehl, a pak tento styl obchodu nemá smysl. Zkušenost ovšem napovídá, že dříve nebo později se zákazník na jejich chuti stává závislým. Je to vše spojeno s gastronomickým vývojem zákazníka. Svou roli zde sehrává zdravotní stránka vína. Např. po vyšší i méně znatelné síře ve víně bolí hlava, po vyšších kyselinách pálí žáha a trnou zuby. Nemusíme zacházet do extrémů, stačí když z pití vína nemáme ten správný požitek, a pak na něj zanevřeme a přestaneme je pít úplně. Přitom jde jen o to, že jsme špatně zvolili. Málokdo si uvědomuje, že víno je gastronomický produkt jako např. chutně připravené jídlo. U něj nás zajímá kdo jej vyrobil, a k takovému zdroji se neustále vracíme. Většinou bývá také o něco dražší. Restaurace, ve kterých se nevaří chutně, nenavštěvujeme. U vína jsou principy naprosto stejné. Chybná je dále představa, že přívlastkové víno musí být vždy chutnější v porovnání s jakostním, aniž bychom nás zajímalo, kdo je výrobil. Přívlastek je pouze dosažená cukernatost u hroznů, která sice svou roli sehrává, ale pro výsledek je mnohem důležitější schopnost vinaře být dobrým kuchařem. Tedy více chutná jakostní Ryzlink vlašský od dobrého vinaře, než Sauvignon od špatného.

© 2010 Radomil Baloun

tisk | Sdílejte na

gracie